1) Mezinárodní vztahy jako věda: teoretické koncepty a metodika oboru
= vědní disciplína, která se zabývá vztahy mezi subjekty mezinárodních vztahů (samostatný stát, unie či federace států, mezinárodní organizace a i jiné subjekty jako politické strany nebo humanitární organizace) a na základě vyhodnocení vztahů mezi těmito subjekty se pokouší vysvětlit a předvídat mezinárodní konflikty a hledat způsoby jejich prevence
- dlouhá hist. tradice, ačkoliv jako samostatná věda byly uznány až po I. svět. válce (Čína, Indie, Řecko a Řím - nejvýz. pro formování anglosaského a evropského smýšlení)
- pojem poprvé použil anglický filosof, ekonom a právník Jeremy Bentham v 80. letech
- do poč.
- řazeny pod politické vědy, ale fungují jako samostatný obor
- tradičně rozlišovány tyto oblasti politologie:
- politická filosofie a teorie
- vnitřní politika
- zahraniční politika
-
- politická teorie a politické ideologie
- politická systémová analýza
- komparativní systémová analýza
- mezinárodní vztahy (pův. nazývány zahr. politika)
- MV se dělí na:
- výzkum v oblasti zahraničních vztahů
- výzkum nástrojů, které užívají zahr. vztahy (diplomacie, vojenská síla a moc, embargo…)
- mezinárodní ekonomické vztahy
- mírová studia
- teorii mezinárodních vztahů
- světovou politiku
- MV mají několik podoborů (mezinárodní politika, teorie mezinárodních vztahů, mezinárodní ekonomické vztahy, mezinárodní politická ekonomie, světová politika atd.)
- čerpají informace z mnoha vědních oborů (jsou mezioborovou disciplínou):
- historie - min. dipl. vztahy, konflikty mezi státy a jejich řešením, i ostatními formami mez. života - jen formou popisu událostí, jejich příčinami, průběhem a důsledky
- právo - studie dějin a vývoje mez. práva, jejich nedostatků a tvoření nových právních norem, jež mají upravovat stále nové jevy mez. života
- filosofie - otázky lidské přirozenosti, spravedlnosti i řádu, ale i různých politických idejí
- politologie - studium suverénního státu, otázky práva na sebeurčení, nezávislost apod.
- geografie - zeměpisné faktory významné pro MV (otázka tvaru a délky hranic, vnitrozemských/přímořských států a podobně)
- hlavní teoretické směry oboru
- MV se jako věda konstituovaly po I. svět. válce; skutečný rozvoj MV však spadá až do období po II. svět. válce, kdy se MV staly samostatnou disciplínou
- vývoj oboru MV můžeme sledovat na pozadí tzv. velkých debat probíhajících na poč.
- idealismus x realismus (30./40. léta)
- tradicionalismus (realismus a idealismus) x behavioralismus (50./60. léta)
- neorealismu x neoliberalismus x neomarxismus (pol. 70. let)
- racionalismus x reflektivismus (80. léta)
a) idealismus x realismus
= spíše prezentace vlastních názorů (ne polemika či spor)
- vítězství realistů (získali dominantní pozici během Studené války)
- hl. témata idealismu i realismu jsou problémy války, míru, rozvoje, svobody apod.
- idealismus (utopický liberalismus)
= produkt snah po I. svět. válce vysvětlit příčiny konfliktu a dosáhnout udržení míru ve světě
- realismus
= snaha ukázat po II. svět. válce chybný přístup idealistů v chápání mez. systému
= reakce na utopický liberalismus v oblasti základních otázek o válce a míru
- kombinuje pesimistický pohled na lidskou přirozenost s představou mocenské politiky mezi státy existujícími v mezinárodní anarchii
- rozvoj a pokrok nemá v mez. vztazích místo
b) tradicionalismus x behaviorismus
- 50./60. léta
= konflikt tradičních přístupů (realismu a idealismu) s novým behavioralist. přístupem
= spor o metodu zkoumání
- tzv. nový behaviorismus
= přístup kombinující metody politické vědy, matematiky, přírodních věd a ekonomie (teorie her); použití nové metodologie
- zaměření na zkoumání prostředí, v němž dochází k pol. rozhodnutím a kde se formují různé pol. aktivní skupiny
- základní pojmy:
- hierarchie = popisuje konstelaci jednostranných vztahů závislosti mezi státy (hegemon/i dominuje/í na špici „pyramidy“ a ostatní státy jsou na něm více či méně závislé)
- hegemon = stát s výsadním postavením, který ovlivňuje ostatní státy a usměrňuje je vojensky, ekonomicky, politicky, kulturně a technologicky
- polarita (uni-, bi -, tri-, multi-) = rozložení mocenského vlivu ve světě na jednu nebo mezi dvě, tři či více nejsilnějších velmocí
- závislost = funkcionální vztah mezi nejméně dvěma veličinami; vztahy jsou charakteris. kauzálním vztahem - tj. jeden stát má vliv na druhý, ale neplatí to obráceně
- vzáj. záv. (interdependence) = stav, kdy čin aktéra A působí na aktéra B (platí i obráceně)
- nezávislost = stav, kdy na sebe státy nemají žádný vliv
- symetrie = vztah mezi aktéry nebo skupinami aktérů na základě rovných vztahů (tj. za přibl. stejného rozdělení kapacit moci); akce aktéra A vedou k odpovídající akci B a naopak
- asymetrie = stav nerovných vztahů, kdy jedna strana disponuje větší či menší kontrolou a vlivem nad stranou druhou (pomocí hrozby a nátlaku); zvyšování užitku 1 aktéra na úkor druhého (např. centrum, které řídí periférii)
- centrum = privilegované místo v rámci určitého teritoria; řídí, kontroluje a usměrňuje rozhodující část toku zdrojů a informací v daném systému; je řídícím elementem, je však závislé na zdrojích z ostatních oblastí (periferie)
- periferie = prostorová jednotka podřízená autoritě jádra; může být od centra jakkoli vzdálená, ale stále spadá do jeho vlivu a je jím řízena; bez znalosti jádra nelze rozumět postavení, charakteru a vývoji periferie
- např. VB a její kolonie v
- semiperiferie = oblast mezi centrem a periferií; rozvinutější než periferie, nedosahuje však charakteristik a schopností jádra; orientuje se na centrum a opomíjí periferii
- mocenská rovnováha = rovnoměrné rozložení moci mezi státy
- merkantilismus = důraz na obchod - především vývoz
Definice:
- vědní disciplína, která se zabývá vztahy mezi subjekty mezinárodních vztahů (samostatný stát, unie, či federace států, mezinárodní organizace a jiné subjekty jako politické strany a humanitární organizace)
vznik oboru:
- dlouhá historická tradice i když jako věda byly uznány až po WWI
- pojem poprvé použil anglický právník a filosof Jeremy Bentham (18.stol.)
Podobory:
- Výzkum v oblasti zahraničních vztahů
- Výzkum nástrojů zahraničních vztahů
- Mezinárodní ekonomické vztahy
- Mírová studia
- Teorii mezinárodních vztahů
- Světovou politiku
příbuzné obory:
– historie
· vývoj vztahů mezi státy
§ spory/spojenectví
§ historie vojenských konfliktů
§ společný vývoj
§ kořeny kultury obyvatel
– filosofie
· otázky spravedlivého mezinárodního řádu
– sociologie
· demografická struktura obyvatelstva států
– psychologie
· motivace chování aktérů
– geografie
· faktory ovlivňující postavení státu
§ poloha
· přístup k moři
· sousedé
· podnebí
§ přírodní zdroje
· zejména strategické suroviny
· fosilní paliva
· rudy kovů
· voda (v určitých regionech)
· panregiony (větší než stát) a jejich vztahy
· transhraniční regiony a jejich význam
– politologie
· typ politického režimu
§ demokratický
· prezidentský
· parlamentní
§ nedemokratický
· skutečná dělba moci ve státě
§ role poltických stran, lobbystických skupin atd.
– právo
· ústavní
§ formální dělba moci ve státě
· role institucí státu podle vymezení ústavou
§ kdo určuje zahraniční politiku státu
· mezinárodní
§ pravidla soužití státu
§ práva a povinnosti aktérů
– ekonomie
· ekonomická situace států
§ typ ekonomiky
· tržní
· centrálně plánovaná
· tradiční
§ síla ekonomiky
· rozvinuté státy
· rozvojové ekonomiky
· státy 3.světa
· ekonomické vztahy mezi státy
§ závislost
§ spolupráce
§ konkurence